zpět na hlavní stránku MONUDAT
Několik předběžných tezí
Současný stav je příznačný citelnou nesystematičností při práci s informacemi. To je do jisté míry nepříznivé i proto, že velká část vznikajících dat je vysoce kvalitní. Prakticky nezávisle na sobě probíhají systematické monotematické výzkumy, věnované určitému druhu památek, a monografické inventarizace. Je zřejmé, že existuje řada důvodů pro to, aby data byla navzájem poskytována a využívána. Rovněž je zřejmé, že i mnohé kvalitní inventarizace prvků staveb, zpracované "jen" jako podklad pro práci seriózního projektanta, mají nepominutelnou hodnotu jako srovnávací a studijní materiál. Přestože jsou takové inventarizace zpracovávány i na základě požadavku památkové péče, většinou se z nich po ukončení prací na památce stane vlastně mrtvý materiál, často archivovaný jen u projektanta a ze strany památkářů dále nezpracovávaný. Nemyslím, že by památková péče měla na něco takového kapacity, jako značný nedostatek však pociťuji nezájem památkové péče o systematickou archivaci dat a zejména jejich zpřístupňování alespoň formou databází s možností vyhledávání. Věřím, že na přijetí takového cíle může památková péče přistoupit, neboť se těžko bude trvale smiřovat se stavem, kdy informace vznikají bez vyhlídky na účelné "propojení" v případě potřeby.
Úkol vytvořit takovou bázi památkově významných dat by jistě nebyl snadný ani technicky, ani organizačně či personálně. Jeho prospěšnost by se však projevila v mnoha směrech, jež by se nepochybně spojily ku prospěchu ochrany památek. Mimoto je třeba zkoumání památek, jež by mělo na inventarizaci navazovat, považovat za věc, která je ve veřejném zájmu a odpovídá mezinárodně respektovaným dokumentům, jakým je Benátská charta a podobné, jež jsou součástí našeho právního systému.
Edukativní význam
Zkušenosti ze zpracování jakýchsi inventarizačních listů prvků studenty na FA ČVUT naznačují možnost, že podrobné zpracování izolovaných elementů stavby vede ke specifickému pochopení hodnot detailů. Samozřejmě nemyslím, že by si každý student detaily starých staveb oblíbil. Ale přeci jenom si asi spíše připustí, že to pro někoho a v určité situaci může mít význam.
Systematické grantové a jiné výzkumy památkového fondu
Snad by bylo možné, aby v rámci grantových projektů v památkové péči byl koncipován systém správy dat, schopný absorbovat i data vznikající zatím často v nekoordinovatelných strukturách. V neposlední řadě by to bylo významné i proto, že by na základě ověření optimálního postupu mohlo být řešitelům grantových projektů uloženo, aby data zpracovávali jednotným způsobem a umožňovali tak jejich systematické využití, zatím velice omezené.
Dosavadní systémy správy dat v památkové péči se snad osvědčují(?!) – alespoň se dosud neozvala vážnější kritika!
Uznávám, že dosavadní způsob práce s daty patří k tradici oboru památkové péče, což samo o sobě představuje určitou hodnotu. Při stále narůstajícím množství informací jej však nelze považovat za trvale udržitelný...
K úvahám o návrhu...
Porovnáváním širší škály různých evidenčních a inventarizačních schémat jsem se pokusil dopracovat k určitému návrhu. Zahrnul jsem do něj své zkušenosti s přípravou specifických soupisů prvků v lapidáriích. Prvotní specializované formuláře jsem koncipoval hlavně s cílem nalézt co nejobecnější formulace jednotlivých vlastností tak, aby výsledek bylo možné aplikovat s minimem omezení či komplikací. Zejména v souvislosti s úvahami o metodě "záchranných" průzkumů staveb během jejich oprav se rovněž ukazovala potřeba disponovat standardizovaným postupem, který by umožňoval dodatečně odhalené prvky zpracovat tak, aby se snadno propojily s ostatními "daty" (ať už hodnocenými v předstihu nebo následně v nějaké budoucí dokumentační kampani). Pokud existuje seriózní předchozí průzkum, je možné dokonce si představit možnost, že při "záchranné" akci budou již vytvářeny jen "listy". Je zřetelné, že při jednotném pojetí evidence prvků v rámci SHP, ZSHP i projektových prací vznikne soubor porovnatelných informací. Např. i poznatky ze ZSHP budou moci být operativně k dispozici projektantům i památkářům – např.
Vzhledem k různorodé funkci dat, ale např. i k diferencím v hodnotě prvků (i s vědomím, že toto hodnocení může být oprávněně dáno osobními odbornými kritérii zpracovatele "listu"), se jevilo jako účelné hledat také odstupňování podrobnosti zpracování údajů o prvku. To by také umožnilo např. v dohodě zpracovatele inventarizace a památkáře stanovit individuálně podrobnost (nelze totiž přehlédnout ani fakt, že podrobnost zpracování má souvislost s pracností, a tedy i s náklady – těmito úvahami se však např. v souvislosti se SHP prakticky nikdo nezabývá).
Ve vazbě s tezí o významu zpracování dat takovým způsobem, aby byla nejsnáze přístupná uživatelům, je také vybírána náplň "kolonek". Proto je také možné i při detailním rozboru některých prvků vybrat údaje pro redukovanou podobu dat, požadovanou adresátem. Naopak je možné zpracování detailních informací o kterémkoliv prvku libovolně odložit.
Následují příklady základních dvou stupňů podrobnosti zpracování.
Jednoduchá soupisná tabulka v zásadě navazuje na celkem tradiční soupis prvků, který však dosud sehrává přiměřeně významnou roli jen u stavebně-historických průzkumů staveb průmyslové éry; u starších staveb je většinou jen výběrový a slouží ke zvýraznění tzv. hodnotných prvků. Systematický soupis prvků ve zvolené formě má tu výhodu, že zahrnuje i charakteristiku stavu prvku a návrh památkových opatření – shrnuje tedy údaje, které dosud byly na několika místech elaborátu SHP.
Další stupně podrobnosti formuláře mohou vyhovovat různým potřebám (projektovým, památkářským, vědeckým). Jejich optimalizace ovšem nebude snadná, takže bych se alespoň chtěl pokusit o diskusi s účastníky (které však nechci obtěžovat – proto se jednak pokouším své názory shrnout zde, jednak s nimi po případném odmítnutí nemusím na jednání vůbec zdržovat).
V následujících dnech zde budou návrhy předběžně nabídnuty k posouzení a k diskusi.
Jan SOMMER, 19.9.2004