zpět na hlavní stránku MONUDAT

Typy formulářů, dokumentované na výběru několika publikovaných standardů a reálných katalogů památek či jejich prvků

 


 

V následujícím období bude ještě několik příkladů doplněno. Byl bych také vděčen za upozornění na zajímavé příklady, které by bylo možné připojit.

 

Z hlavní stránky je možný přístup k několika příkladům zajímavých databází.

 

Další příklady podobného typu budou ve vytištěné podobě zájemcům zpřístupněny před seminářem a v jeho průběhu.

 

 

Připojené ukázky mají podobu jednoduchých tabulek, případně s doplňujícími poznámkami u vybraných položek.

 


Úřední databáze památek ve Francii

Francouzský systém může být poučný proto, že se jedná o rozsáhlou databázi, dobře prostupnou a vybavenou velkým množstvím aktivních propojení (typy objektu, jména autorů, klíčová slova, datace,...). Podle mých dosavadních poznatků nemá ve světě srovnatelnou konkurenci svou propracovaností, rozsahem a operativností při užívání.

Přesto jsou na výstupech patrné určité nejednotnosti v řazení položek, v jejich pojmenování apod. (např. jsou v některých systémech stejné názvy kolonek psány s malým či velkým prvním písmenem). To vše zřejmě svědčí o určitém vývoji, který nejspíše probíhal v době příprav a nejspíše pokračuje dodnes. Korekce systému mívají také typický následek, že vznikají "kolonky", které se v určité situaci zdají jako přínosný doplněk, následně se však ukáže, že v řadě případů způsobují duplicitu. Nebo se stává, že určitý typ údaje zařadí zpracovatel do nesprávné kolonky. Při užívání lze také zjistit některé vady při zpracování dat, kterých je ovšem úžasné kvantum (např. se ojediněle může u textu o nějaké památce objevit nesprávný obrázek).

Systém se po delších přípravách začal "plnit" daty před rokem 1990. Od té doby práce bez větších přestávek průběžně pokračují (přírůstky jsou z větší části avizovány ve výběrech na příslušných webových adresách).

V hotových správních celcích bývají výsledky souhrnně publikovány. Úřední tištěná podoba těchto seznamů je poměrně málo přehledná, protože v odstavcích jsou uvedena hesla z jednotlivých kolonek formulářů, oddělená jen středníky (soudím, že v nynější době však již převažuje prezentace na webu).

Obsah databáze je pak v různém rozsahu využíván např. pro tvorbu specializovaných či populárních publikací a "turistických" poznávacích regionálních "tras". Podle příslušné potřeby se z databáze provede selekce dat. To je vysoce vhodné i pro katalogové části monografických vědeckých výzkumů.

 

nemovité objekty – stavby

Jako oddělovače se v textu užívají zásadně středníky s mezerou před i za znakem.

Název (titre)

 

 

 

Umístění (localisation)

 

(region; č. departementu; obec)

 

Oblast výzkumu (aire d´etude)

 

(obec, aglomerace,...)

 

místní část (lieu-dit)

 

(občas použitý řádek s dalším místním názvem)

  

 

Adresa (adresse)

 

(náměstí, ulice,...)

  

 

způsoby využití (destinations successives)

 

(současné využití – jednotlivými slovy)

  

 

název (dénomination)

 

(objekt souhrnně jedním slovem – např. proboštství; kostel; pivovar;...)

  

 

areál (édifice contenant)

 

???

  

 

součásti (parties constituantes)

 

(jednoslovně – většinou živé prostupy ke specifickému výběru: kovárna; kapitulní síň; náhrobek; chlebová pec;...)

  

 

významné prvky (éléments remarquables)

někdy je tento řádek pojmenován chráněné prvky (éléments protégés MH)

 

(jednoslovně – většinou se jedná o skutečně prvořadé části)

  

 

mobiliář (objets mobiliers)

 

(symbol k prokliknutí na seznam a z něj pak na detailní listy předmětů)

  

 

stavební etapy (époque de construction)

 

(vrcholný středověk; 15. stol.; 2. pol. 19. stol.;...)

  

 

rok (année)

 

(zde je obvykle uvedena jediná cifra; snad jde o střed předpokládaného intervalu výstavby nebo o doložený letopočet – u novějších objektů –; číslo patrně slouží k některým režimům řazení dat)

  

 

autor(ři) (auteur(s))

 

(obvykle jména významnějších zúčastněných osob, pokud jsou doložena – u starších staveb tedy většinou jde o autory restaurací a rekonstrukcí; jméno autora je v závorce doplněno oborem činnosti – sochař, architekt,...; vše jsou živé odkazy, z nichž lze prostoupit k libovolným výběrům z databáze)

  

 

dějiny (historique)

 

(různě dlouhá pasáž – někdy dokonce chybí – třeba u novějších objektů, nebo u těch, jejichž data ještě nejsou kompletní; text je v zásadě tvořen jednou větou, v níž jsou heslovité údaje o stavbě a jejích úpravách, doplněné přibližným nebo přesným časovým určením, jménem hlavního autora atd., rozdělované středníky)

  

 

popis (description)

 

(občas zařazený obsáhlejší, ovšem heslovitý popis – zřejmě je zařazován hlavně u listů větších areálů – továren apod.)

  

 

konstrukce (gros-oeuvre)

 

(jednoslovná určení – kámen; vápno; lomový kámen; cihla; beton;...)

  

 

střešní krytina (couverture (matériau))

 

 

  

 

dispozice (plan)

 

(obvykle souhrnný pojem – podélná; půdorys latinského kříže...)

  

 

průčelí (elevation)

 

(tato položka byla běžně užívána dříve – většinou obsahovala údaj o členění do polí, rizalitů atd.; v aktuálních výstupech zpravidla není obsažena)

  

 

podlaží (étages)

 

(obvykle jen jeden nebo dva údaje o základní části objektu)

  

 

stropy, klenby (couvrement)

 

(souhrnný údaj o výskytu převažujících nebo výrazných typů – žebrová klenba; valená klenba;...)

  

 

výzdoba (décor)

 

(jednoslovně, zpravidla v 1. pádu j. č. – socha; malba; vitrail; mozaika; keramika;...)

  

 

motiv výzdoby (représentation)

 

(občas zařazený doplněk předchozího řádku – např. typ ornamentu)

  

 

střecha (typ) (couverture (type))

 

(sedlová; valbová)

  

 

schodiště (escaliers)

 

(heslovité určení vyskytujících se typů – visuté schodiště; šnekové schodiště; schodiště v síle zdi;...– někdy třeba jen údaj, že jsou schodiště interiérová...)

  

 

typologie (typologie)

 

(heslovitě – uvedeny zřejmě spíše namátkou některé výrazné části stavby – zvonice; polygonální apsida;... – někdy je třeba uvedeno jen slovo "pravoúhlý", snad charakterizující půdorys)

  

 

stav (État)

 

(nepravidelně zařazovaný řádek s heslovitým údajem)

  

 

 

 

(nepojmenovaný řádek obecně uvádí vlastníka – stát, obec,...)

  

 

data ochrany (date protection MH)

 

(uveden rok a stručný údaj o typu ochrany – pokud následovalo více zápisů, asi jde o změny, jsou tyto jednoduché údaje prostě seřazeny za sebou; vyskytují se ovšem i údaje o tom, že objekt dosud není chráněn; někdy je doplněn obsáhlejší výčet změn rozsahu ochrany)

  

 

zjištění (observations)

 

(nepravidelně zařazovaný řádek uvádí např. změny využití)

  

 

typ rozboru (type d´étude)

 

(stručný údaj o tom, jakého druhu byla kampaň, při níž byla data vytvořena – často jde o: inventaire topographique; recensement immeubles MH)

  

 

číslo záznamu (N° notice)

 

 

  

 

 

 

(nepojmenovaný řádek obsahuje údaj k autorizaci dat – zpravidla © Inventaire général, 1990 – s příslušnou datací)

  

 

autor fotografií (crédits photo)

 

(jméno autora)

  

 

další vyobrazení (toutes les images)

 

(proklikávací okénko k výběru z databáze fotoarchivu)

 

 

movité předměty v nemovitých objektech

obor (Technique)

 

(heslovitě – sochařství; truhlářství;...)

 

označení (Désignation)

 

(např. hlavice; skříň;... – živé odkazy)

  

 

umístění (Localisation)

 

(region; č. departementu; obec)

  

 

uložení (Edifice de conservation)

 

(heslovité údaje směřují od obecného k detailnímu určení – areál; objekt;... – ale obsahují i údaj o "provozovateli" – např.: museum)

  

 

údaj o budově (Notice édifice)

 

(klikací pole k listu z databáze staveb)

  

 

adresa (Adresse)

 

(ulice; náměstí;...)

  

 

materiál (Matériaux)

 

(heslovitý údaj – mramor; bronz; dřevo;...)

  

 

struktura (Structure)

 

(občas zařazovaný řádek – zřejmě se vyskytuje hlavně, pokud je podrobnější následující popis – v zásadě však tyto údaje běžně tvoří obsa následujícího řádku – heslovitě – plán pravoúhlý; nohy (6); pole (3); úrovně (3))

  

 

popis (Description)

 

(heslovitý údaj o formě, někdy podrobný popis – podle postupu autora)

  

 

rozměry (Dimensions)

 

 

  

 

ikonografie (Iconographie)

 

(heslovitě – palmeta; voluta;...)

  

 

upřesnění (Précision représentation)

 

(k typu výzdoby – heslovitě se vysvětluje, jak jsou ikonografické motivy užity)

  

 

stav (État)

 

(heslovitě o poškozeních – např., že je část odlomena; zbytky maleb;...)

  

 

upřesnění stavu (Précision état)

 

(občas zařazovaný řádek s dalšími heslovitými doplňky ke stavu)

  

 

autor(ři) (Auterur(s))

 

(jména autorů s údajem o oboru činnosti – vše proklikávací k výběru z databáze; jinak uvedeno: autor neznámý)

  

 

století (Siecle)

 

(dosti různorodé údaje – např. vrcholný středověk;...)

  

 

dějiny (Historique)

 

(nestandardní údaje – nejčastěji informace o výskytu analogických prvků; jde tedy spíše o poznámky k původu či změnám; někdy jsou využity datované nápisy na objektu atd.)

  

 

data ochrany (Date protection)

 

 

  

 

vlastnictví (Statut juridique)

 

(heslovitý údaj o vlastníkovi – např. veřejný majetek; majetek obce)

  

 

typ rozboru (type d´étude)

 

(stručný údaj o tom, jakého druhu byla kampaň, při níž byla data vytvořena – často jde o: inventaire topographique)

  

 

jméno autora(ů) záznamu (Nom rédacteur(s))

 

 

  

 

Copyright

 

(© Inventaire général, 1990 – s příslušnou datací)

  

 

autor fotografií (Crédits photo)

 

(vč. © Inventaire général, 1990 – s příslušnou datací)

  

 

další vyobrazení (toutes les images)

 

(proklikávací okénko k výběru z databáze fotoarchivu)

 

 

 

sbírkové předměty v muzeích

Ne všechny kolonky jsou závazně vyplňovány. Některé kolonky se zřejmě do jisté míry dublují. Přístupný údaj na webu je různě obsáhlý – od nejkratšího výčtu základních dat v pěti řádcích, až po dvoustránkové studie).

Obor

 

(např. sochařství; středověké)

 

Autor / Zhotovitel

 

(jméno, přiřčení, ?, škola)

  

 

Typ objektu

 

(konzola, olejomalba na plátně, perokresba)

  

 

(Definiční údaj)

 

(fragment balustrády, konzola s atlantem, lukostřelec; někdy tento údaj obsahuje i označení místa původu – častější např. u architektonických článků)

  

 

Místo vzniku / zhotovení

 

(jméno lokality; příp. jméno místa použití + textová poznámka)

  

 

Námět

 

(klíčová slova – postava, maska, luk, šíp, akant, voluta, girlanda, plody + textová poznámka k uspořádání námětu)

  

 

Období

 

(středověk, 1. polovina 13. století, atd.)

  

 

Datace

 

(číslo roku – buď předpokládaný střed období nebo doložený rok vzniku)

  

 

Geneze

 

(původní užití, přemístění; někdy nahrazeno kolonkou Původní funkce, v níž může být i bližší textová charakteristika))

  

 

Materiál / Technika

 

 

  

 

Popis

 

(s vyplňováním této kolonky jsou zřejmě určité potíže – většinou chybí, nebo je zde např. uveden detailní údaj o typu použitého materiálu,...)

  

 

Rozměry

 

 

  

 

Nápis

 

(včetně údaje o inventárních číslech napsaných nebo nalepených přímo na předmět)

  

 

Právní stav

 

(vlastník)

  

 

Datum získání

 

 

  

 

Inventární čísla

 

(současné, starší, čísla ve výstavních katalozích a publikovaných soupisech)

  

 

Dřívější vlastníci

 

(někdy uvedeno dřívější místo deponování)

  

 

Výstavy

 

(jméno místa, název výstavy, č. katalogu, s. v katalogu)

  

 

Momentální místo vystavení

 

 

  

 

Poznámka

 

(např. k aktuálnímu zpřístupnění, k výtvarným paralelám)

  

 

Bibliografie

 

 

  

 

Místo uložení

 

(lokalita, instituce; kontakt na instituci)

  

 

Autor fotografie

 

 

  

 

Copyrightový dodatek

 

(© místo, instituce, datace)

 

 

 

 


Z našich standardů stojí mj. za zmínku soupisy prvků staveb, které ve spolupráci se svými kolegy vytvořil arch. Václav Girsa, a jež nejen zavedl do praxe, ale zasluhuje se o jejich obecné prosazení tím, že je zapracoval do oficiální metodiky státní památkové péče. Oficiální statut metodiky pak vlastně znamená, že tento systém správy dat o elementech a prvcích vybavení stavby má obecnější platnost. Nepochybně je třeba, aby na něj reagovaly ostatní dokumenty, obsahující údaje o stavbách a jejich prvcích. Tedy typicky např. SHP...

 


 

Václav GIRSA: Inventarizace jako výchozí podklad pro restaurování Müllerovy vily v Praze, in: Zprávy památkové péče, roč. 59, 1999, č. 3, s. 83-85.

 

Inventarizační karta č. 0.10-SV-E/22-1-s

Označení prvku

 

svítidlo nástropní

 

Umístění

 

ve vstupním travé uprostřed stropu

  

 

Počet prvků v místnosti

 

1

  

 

Celkem původní / nové

 

30(3)

  

 

Vyobrazení

 

(použita jednoduchá fotografie)

  

 

Rozměry prvku

 

vnější průměr 70 cm

  

 

Charakter

 

technický (další možnosti k výběru: umělecko-řemeslný, řemeslný)

  

 

Konstrukce

 

porcelánová objímka svítidla na dřevěné desce s mosaznou paticí pro žárovku

  

 

Materiál povrchu

 

porcelán, mosaz

  

 

Převládající barva

 

odpovídající materiálu

  

 

Původnost

 

původní prvek (další možnosti k výběru: nepůvodní prvek, nový prvek)

  

 

Stav

 

poškozený (další možnosti k výběru: nepoškozený, silně poškozený, chybí)

  

 

Způsob ochrany

 

demontáž a uložení (další možnosti k výběru: demontáž, ponechání na místě a ochrana)

  

 

Stav po adaptaci

 

vrátit na původ. místo (další možnosti k výběru: odstranit, zůstává, osadit, nahradit)

  

 

Poznámka

 

Kompletní.

  

 

Návrh realizace

 

Restaurátorské ošetření. Revize elektroinstalace se zachováním a plným uplatněním původní objímky a žárovkové patice.

  

 

Místa dalšího výskytu

 

0.11 / zeleninový sklep / 0.11-SV-E/22-2-s / ve čtvercovém okénku nad dveřmi mezi zeleninovým a vinným sklepem

  

 

 

 

0.14 / klozet - WC - úklid / 0.14-SV-E/22-3-s / uprostřed stropu

 

 

Tento promyšlený systém obsahuje zcela komplexní vazby, ilustrované v několika ukázkách v oficiální metodice, vydané zatím formou učebního textu FA ČVUT:

Václav GIRSA a kol.: Předprojektová příprava a projektová dokumentace v procesu péče o stavební památky, ČVUT, Praha 2004 (metodika je dostupná též on-line - formát .pdf - na webu NPÚ: http://www.npu.cz/pp/dokum/metod/).

Na s. 30 je reprodukována inventarizační karta novorenesančních dveří, jejíž obsah je podobný předchozímu příkladu. Popis prvku je ovšem obsáhlejší. Některé "kolonky" jsou jinak pojmenované (např. v rubrice Původnost jsou jen volby historický / novodobý). Místo fotografie je připojeno celkové orientační schéma se základními kótami a detail profilace obložek zárubně a rámu a kazetového pole křídla. Číslování prvku odpovídá schematickému půdorysnému plánku, reprodukovanému na s. 29.

Na s. 32 je uvedena inventarizační karta k jinému objektu. Tentokráte se však jedná spíše o souborný výkaz prvků v určité místnosti (tím se tento systém blíží k tomu, co by mohlo být základem soupisu prvků v rámci SHP, jak lze vyvodit z metodiky SHP). Je uvedeno číslo a název prostory, její bližší lokalizace (podlaží, křídlo budovy). Následují řádky, v nichž je v jednotlivých sloupcích uveden:

název prvku

 

např. okna

 

návrh úpravy

 

např. interiérové okno dvoukřídlé 11 projde opravou I. stupně (II. u zámečnických prací)

  

 

množství

 

1 ks

 

Prvek je tedy zběžně charakterizován a je uveden odkaz na podrobnější dokumentaci na listu.

 

V samostatné tabulce Návrh ochrany a odstrojení jsou uvedeny "stupně hloubky rekonstrukce" a sloupce (podobná tabulka k jiné prostoře je uvedena na s. 107):

deponovat

 

uveden výčet prvků

 

ochránit in situ

 

dtto

 

Na s. 108 je uveden obdobný příklad inventarizační karty, jaký byl uveden výše v citaci článku ze ZPP, roč. 59.

Na s. 109 je ukázka z "knihy místností", která velice instruktivně ilustruje vazbu "knihy" na inventarizační karty. V záhlaví stránky knihy je uvedeno číslo a název místnosti. Stránka knihy je rozdělena do sloupců, v nichž má každý prvek jeden řádek (zde je to tedy uspořádání obráceně):

Název sloupce

 

ukázka záznamu

 

Inventární číslo

 

0.05-SV-E/9-2-s

  

 

Označení

 

svítidlo nástropní (vyrobeno firmou Franta Anýž Praha)

  

 

Konstrukce a skladba prvku

 

kovová objímka svítidla na dřevěné desce s porcelánovou objímkou pro žárovku

  

 

Materiál povrchu

 

bílý smalt

  

 

Původnost

 

původní prvek

  

 

Stav po obnově

 

vrátit na původní místo

  

 

Celkem ks (původní/nový)

 

4/1 (5)

 

 

Je celkem zřejmé, jak tento řádek navazuje na podrobnější údaje v inventarizační kartě, citované výše.

 


 

Dagmar SEDLÁKOVÁ: Metodika plánů zásad památkové ochrany území historických měst (provádění a využití v Praze, in: Almanach Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón II, Praha 1997, s. 120.

Tento systém slouží k evidenci dat o památkách. Je uspořádán odlišně od EL ÚSKP.

List objektu v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot

1. Rejstř. č.

 

 

 

2. Čp.

 

 

  

 

3. Katastrální území

 

 

  

 

4. Č. parcelní

 

 

  

 

5. Adresa (ulice, č. or.)

 

 

  

 

6. Název nemovitosti

 

 

  

 

7. Městská část

 

 

  

 

8. Vlastník

 

 

  

 

9. Stavební typ

 

(jen několikaslovná základní charakteristika)

  

 

10. Počet objektů

 

(číslice a charakteristika členění do křídel)

  

 

11. Počet podlaží, a. podzemních, b. nadzemních

 

 

  

 

12. Autor architektonického návrhu (a poslední významné etapy)

 

?

  

 

13. Rok postavení (založení), rok poslední významné obnovy, restaurování apod.)

 

(zpravidla nástin vývoje jedním souvětím; časové údaje jen orientační nebo nahraženy určením slohu)

  

 

14. Slohové zařazení, architektonická kvalita, urbanistický význam

 

(zde zpravidla spíše stručné památkové hodnocení)

  

 

15. Regulativy pro další užívání a obnovu

 

(regulativy pro zástavbu, vnitřní úpravy, využití)

  

 

16. Zpracoval:..., Datum:...

 

 

 

 

 


 

Uměleckohistorické inventáře a katalogy

Tento typ seznamů je rovněž často formalizován. Obvykle však nenavazuje na podrobné muzejní inventáře, vybavené velkým množstvím referenčních i odborných údajů.

 

Za jiné připomeňme pro představu několik příkladů.

Vl. DENKSTEIN, Z. DROBNÁ, J. KYBALOVÁ: Lapidarium národního musea. Sbírka architektonické plastiky XI. až XIX. století, Praha 1958. Zde je obsažen katalog, jehož údaje odpovídají zjednodušené muzejní inventarizaci, přičemž jsou uváděny ve standardním pořádku, aniž by byly pojmenovány. Skladba hesla je následující:

Věc

 

 

 

Datace

 

 

  

 

Inv. č.

 

 

  

 

Materiál

 

 

  

 

Rozměry

 

 

  

 

Popis formy

 

 

  

 

Historické údaje o místě původu

 

 

  

 

Údaj o způsobu získání věci

 

 

  

 

Odkaz na archivní doklad o získání věci

 

 

  

 

Literatura

 

publikované práce

 

 

L. SRŠEŇ: Katalog architektonických zlomků z Ostrovského kláštera, uložených v Lapidáriu Národního musea v Praze, in: Sborník Národního muzea v Praze, Řada A – Historie, svazek 34 (1980), č. 1-2, s. 52n.

Definice

 

(díl archivolty portálu)

 

Datace

 

(orientační)

  

 

Inventární čísla

 

 

  

 

Okolnosti nálezu

 

(výzkum, nálezová poloha)

  

 

Materiál

 

 

  

 

Rozměry

 

(s uvedením výrazů typu "šířka", "tloušťka",...; upozornění na souvislosti)

  

 

Literatura

 

(s uvedením tam navržené datace)

 

 

Lapidarium Hungaricum

Katalog fragmentů architektonických článků vychází v Maďarsku. Jedná se o svého druhu jedinečný ediční počin. Dosud vyšlo 5 svazků (úvodní byl věnován soubornému přehledu sbírek lapidárií v muzeích i v jiných institucích). Před lety v recenzi vyzval Dobroslav Líbal k co nejdřívějšímu započetí podobných aktivit také u nás.

Obsah svazků je různě uspořádán. Jde jednak o monografie některých sbírek, případně o souborné zpracování předmětů z jediné stavby (a to včetně těch, které jsou dosud zabudovány na původním místě) nebo o katalogy jednotlivých komitátů (okresů), z nichž pak bývají vypuštěny rozsáhlejší celky, jimž byl nebo bude věnován samostatný svazek.

Katalogové č.

 

 

 

Definice

 

(slovní charakteristika a popis)

  

 

Datace

 

(zpravidla přibližný časový údaj; pokud např. není na prvku napsán letopočet)

  

 

Materiál

 

 

  

 

Charakterizující rozměry

 

(obvykle trojice maximálních vzájemně kolmých měr)

  

 

Místo nálezu, okolnosti nálezu

 

 

  

 

Doba nálezu, jméno nálezce

 

 

  

 

Uložení fotografií, čísla

 

 

  

 

Autor měřického nákresu, termín vzniku dokumentace, místo uložení, č.

 

 

  

 

Místo uložení prvku při katalogizaci

 

 

  

 

Nynější i starší inventární čísla

 

 

  

 

Literatura

 

 

  

 

Další prameny

 

 

 

 

Typologický katalog konstrukčních a formálních souvislostí

Katalogové č. a definice

 

 

 

Čísla souvisejících položek

 

(identifikační č. v rámci katalogu objektu)

  

 

Popisná definice konstrukčního nebo architektonického článku, rekonstruovatelného na základě fragmentů

 

 

  

 

Datace

 

 

  

 

Kamenný materiál

 

 

  

 

Důležité rozměry rekonstruovatelného celku (rozměry fragmentů jsou uvedeny v katalogu fragmentů

 

 

  

 

Výčet vzájemně souvisejících fragmentů, seřazených do skupin podle funkce – s využitím katalogových č.

 

 

  

 

Místa nálezu fragmentů nebo jejich skupin

 

 

  

 

Místa a určení souvisejících dílů, dosud na původním místě

 

 

  

 

Literatura

 

(výběr)

  

 

Dokumenty nebo prameny, podporující zjištěné souvislosti

 

 

 

 

 

Ernö MAROSI: Die Anfänge der Gotik in Ungarn. Budapest 1984, s. 191n.

Tato publikace byla před lety významná tím, že jako jedna z mála uměleckohistorických studií byla doplněna i katalogem.

Definice

 

Korintská hlavice pilastru.

 

Materiál

 

Vápenec.

  

 

Rozměry

 

 

  

 

Okolnosti nálezu

 

 

  

 

Místo nynějšího uložení

 

 

  

 

Popis

 

(podrobný odstavec, hodnocení, zmíněny související prvky v lapidáriu i na stavbě, porovnání detailů s jinými prvky)

  

 

Literatura

 

 

 

 

Nedávno byla v Rakousku spuštěna velkoryse koncipovaná databáze specifických druhů římských památek:

http://www.ubi-erat-lupa.org/

 

Soupis kolkovaných římských cihel

Identifikační č.

 

 

 

Výrobce

 

(název legie)

  

 

Typ

 

 

  

 

Kolek (Opis)

 

(text)

  

 

Kolek (Zvláštnosti)

 

 

  

 

Typ cihly

 

 

  

 

Naleziště

 

 

  

 

Okres / Země / Stát

 

 

  

 

Místo nálezu

 

(adresa)

  

 

Římská provincie

 

 

  

 

Teritorium

 

 

  

 

Místo uložení

 

 

  

 

Okres / Země / Stát

 

 

  

 

Museum

 

 

  

 

Inventární č.

 

 

  

 

Okolnosti uložení

 

 

  

 

Rozměry

 

 

  

 

Rok nálezu

 

 

  

 

Literatura

 

 

  

 

Poznámky

 

 

  

 

Datace – od/do

 

 

  

 

Datace – fáze

 

 

 

Zakresleno

 

 

 

"vidi"

 

 

  

 

Grabungscode – nálezové č.

 

 

  

 

Referenzscherben

 

 

  

 

Sauer-Gruppe

 

 

  

 

Probe – Zkouška

 

 

  

 

Probe-Nummer

 

 

  

 

Scherbentyp č.

 

 

  

 

Autor vědeckého zpracování

 

 

  

 

 

 

 

 

 

Římské kamenné památky mezi Jadranem a Dunajem

Většina objektů je doplněna vyobrazeními.

Identifikační č.

 

 

 

Titul

 

(definiční údaj – např. Stéla Urbana a Ressily)

  

 

Objekt

 

(Stéla)

  

 

Příslušnost k

 

 

  

 

Místo nálezu

 

(katastr)

  

 

Okres / Země / Stát

 

 

  

 

Okolnosti nálezu

 

(např. údaj o druhotném užití, v němž byl objekt identifikován)

  

 

Římská provincie

 

 

  

 

Místo uložení

 

(např. i údaj o umístění odlitku, kopie...)

  

 

Okres / Země / Stát

 

 

  

 

Museum

 

 

  

 

Inventární č.

 

 

  

 

Okolnosti uložení

 

(aktuální poloha – kde vezděno, deponováno,...)

  

 

Zachování

 

(chybějící části, poškození)

  

 

Materiál

 

 

  

 

Rozměry

 

 

  

 

Literatura

 

(vč. webu)

  

 

Poznámka

 

 

  

 

Ikonografie

 

Poloha: (poloha scény na části předmětu – vlys, nápisové pole, čelní strana, levý bok, atd.)

Téma: (obsah scény – např. mýtická figura (gryf))

Popis: (stručný několika slovy)

(pokud je vyobrazených scén více, údaje se opakují; v zásadě jsou zahrnuty např. i iluzívní architektonické články, tvořící reliéfní výzdobu – třeba orámování nápisového pole, konzola, vejcovec – pak je vypuštěn údaj o tématu)

  

 

Epigrafika / Opis nápisu

 

 

  

 

Překlad

 

(často není uveden)

  

 

Funkce

 

 

  

 

Formule

 

(fráze?)

  

 

Zřizovatel

 

(např. potomci zemřelých)

  

 

Datace – Fáze

 

 

  

 

Datace – od/do

 

 

  

 

Podklad datace

 

(např. "výzdoba")

  

 

Autor vědeckého zpracování

 

(archeologie, architektura, epigrafika – jméno, instituce, e-mail)

 

 

 

Typický uměleckohistorický katalog lapidária (příklad z Německa).

Definice

 

(např.: Patka sloupu)

 

Datace

 

 

  

 

Inventární č.

 

 

  

 

Okolnosti získání do sbírky

 

 

  

 

Materiál

 

 

  

 

Rozměry

 

(celek i významné části – např. průměr ložné plochy, síla prstence,...)

  

 

Poškození a dodatečné úpravy

 

 

  

 

Stopy povrchové úpravy

 

 

  

 

Fotodokumentace

 

(čísla)

  

 

Literatura

 

 

  

 

Popis, rozbor

 

(popis forem a jejich charakteristika, srovnávací materiál včetně citací literatury, poznámky k dataci a k provenienci – vlastně stručná monografická studie)

 

 

 

Katalogizace církevních památek v Německu

Inventární č.

 

 

 

Věc

 

(definiční název)

  

 

Uložení

 

 

  

 

Místo vzniku

 

 

  

 

Návrh / Výrobce

 

 

  

 

Rozměry

 

 

  

 

Popis

 

(stručně charakterizující)

  

 

Materiál / Technika

 

 

  

 

Ikonografie

 

(podrobnější popis)

  

 

Doplňky

 

 

  

 

Poznámky

 

 

  

 

Donátor

 

 

  

 

Stav zachování

 

 

  

 

Restaurování

 

(dřívější opravy)

  

 

Prameny / Inventáře

 

(citace údajů)

  

 

Literatura

 

 

  

 

Paralely

 

 

  

 

Fotografie

 

(č. negativů, uložení)

  

 

Hodnota

 

(stručná charakteristika významu)

 

 

 


 

Archeologie tradičně pracuje s rozsáhlými soubory nálezů a různé formy katalogů jsou zpravidla uspořádány podle konkrétního záměru autora. Určité standardy zřejmě platí, ale odchylek je velké množství!

 

Namátkou volím také příklad popisu kamnového kachle z archeologického výzkumu na Vízmburku (Marie TOMÁŠKOVÁ: Vyhodnocení fotografií několika zlomků gotických kachlů z Vízmburka, in: Sláva a pád hradu Vízmburka, Sdružení pro Vízmburk, Hradec Králové 2003, s. 34):

Nálezové okolnosti

 

Vízmburk, hrad; výzkum dr. Antonína Hejny

 

Typ

 

LHR ČVS – komorový, základní, řádkový kachel

  

 

Stav zachování

 

fragment

  

 

Ikonografie

 

Orlice – z vyobrazení jednohlavé korunované orlice hledící vlevo, zůstala zachována pouze část levého roztaženého křídla se svislými pery, zoban a část koruny. V levém horním rohu stylizovaný vegetabilní motiv tvořící trojlístek oddělený od motivu jednoduchou linií.

  

 

Okrajová lišta

 

jednoduchý mohutný hranol (až 2 cm)

  

 

Úprava čelní strany

 

režný povrch, barva cihlově červená

  

 

Zadní plocha čelní strany

 

 

  

 

Komora

 

 

  

 

Rozměry

 

největší výška 138 mm, největší šířka 126 cm

  

 

Barva střepu na lomu

 

cihlově červená

  

 

Datování

 

1. polovina 15. století

  

 

Uložení

 

uloženo na SZ Litomyšl, správce NPÚ Pardubice, inventární číslo neuvedeno

  

 

Literatura

 

Hejna, A. 1975

  

 

Analogie

 

Richterová, J. 1982

 

 

Kamnové kachle jsou výrazně často zpracovávaným materiálem archeologických katalogů. Další příklad je z oblasti akademické:

Bořivoj NECHVÁTAL: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště, ArÚ AV ČR, Praha 1999, s. 237n. Pořadí položek v heslech není důsledně dodrženo.

Kachel č.

 

 

 

Přírůstkové č.

 

 

  

 

Nálezové okolnosti

 

(sonda a její lokalizace)

  

 

Stupeň zachování

 

(zjištěná část)

  

 

Maximální rozměry

 

 

  

 

Ikonografie

 

 

  

 

Okrajová lišta

 

(slovní charakteristika)

  

 

Čelní vyhřívací stěna

 

(převážně uvedena povrchová úprava – glazura atd.)

  

 

Komora

 

(co o ní bylo možné zjistit)

  

 

Zadní plocha čelní vyhřívací stěny

 

(její rubová strana – stav povrchu, stopy výrobního postupu)

  

 

Charakter keramické hmoty

 

(střep)

  

 

Orientační datace

 

 

 

 

Pro archeologickou literaturu je vůbec příznačné vytváření katalogů zpravidla velkého počtu nálezů z výzkumu. Dále jsou běžně nálezy statisticky vyhodnocovány v tabulkách, které umožňují v kondenzované podobě porovnat výskyt různých vlastností a znaků.

 

Specifickým typem dokumentace jsou také "hlášení" o archeologických výzkumech, která mají paralely i v cizích zemích (na webu jsou přístupné např. směrnice Bavorského památkového úřadu nebo archeologický kodex platný ve Velké Británii).

 

 


 

Katalogy staveb jako uměleckohistorických památek jsou zpravidla uspořádány individuálně. Nejde ovšem o konkrétní potřebě přizpůsobené řešení, nýbrž o obvykle od počátku o osobitě zvolený pracovní postup. Určité standardy platily pro někdejší velkou řadu soupisů České akademie.... Také aktuální akademické soupisy mají stanovený určitý úzus, avšak jednotlivé odstavce mají spíše podobu kondenzované vědecké etudy.

 

Lucie KRACÍKOVÁ, Vojtěch BELLING: Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku, Praha 2003.

Zasvěcení

 

 

 

Poloha

 

(myšleno je umístění lokality v krajině)

  

 

Nejstarší doklady

 

(první archivní prameny)

  

 

Příslušnost

 

(církevně správní)

  

 

Status

 

(doklady o farní funkci)

  

 

Obvod farnosti

 

 

  

 

Stavební vývoj podle písemných pramenů a literatury

 

(zprávy zejména o postředověkých úpravách)

  

 

Středověké architektura

 

(popis zachovaných částí)

  

 

Stavební vývoj

 

 

 

 

František GABRIEL: Hrady okresu Česká Lípa, Argo, Praha 2000.

Lokalizace

 

(souřadnice)

 

Jméno

 

(varianty)

  

 

Popis 1 – stav

 

(celistvost, pozdější narušení, která limitují poznání)

  

 

Popis 2 – terénní situace

 

 

  

 

Popis 3 – komunikace makrostruktury

 

(přístupové cesty)

  

 

Popis 4 – stavební hmoty a konstrukce

 

(materiály)

  

 

Popis 5 – opevnění

 

 

  

 

Popis 6 – zástavba

 

 

  

 

Popis 7 – komunikace mikrostruktury

 

(trasy uvnitř opevnění)

  

 

Hodnocení

 

(datace, typ stavby, postup výstavby)

  

 

Archeologie

 

(výzkumy a jejich zjištění)

  

 

Ikonografie

 

(seznam vyobrazení)

  

 

Literatura

 

 

 

 

Jiří KUTHAN: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, České Budějovice 1976, s. 178. V této publikaci byl zvolen a důsledně dodržován celkem přehledný systém katalogových hesel.

Jméno lokality

 

 

 

Okres

 

 

  

 

Topografický údaj

 

(poloha lokality)

  

 

Název objektu

 

 

  

 

Datace

 

(uvedeny raně středověké části stavby s předpokládanou dobou vzniku)

  

 

Písemné zprávy

 

(zmínky o lokalitě, vlastnících atd. v pramenech raného středověku)

  

 

Charakteristika – dispozice

 

 

  

 

Charakteristika – popis dochovaných částí

 

 

  

 

Charakteristika – stavební technika

 

 

  

 

Charakteristika – rozměry

 

 

  

 

Charakteristika – hlavní přestavby

 

 

  

 

Hodnocení významu

 

 

  

 

Zdůvodnění datování

 

 

  

 

Literatura

 

 

 

 

 


 

Ani v zahraničí se zatím nedaří prosadit obecně platné uspořádání dat. V současné době však zejména ve sférách archivnických, knihovnických a muzejnických nabývají na síle snahy o sjednocení forem dat zejména s ohledem na jejich distribuci po webu. Tyto snahy jsou podporovány řadou mezistátních korporací na nejvyšší úrovni. Čím později se touto cestou vydá i památková péče, tím hůře pro ni i... pro památky!

 

 

© Jan SOMMER, Praha, 24. 9. 2004

 

zpět na hlavní stránku MONUDAT