zpět na hlavní stránku MONUDAT

Návrhy tabulek ve struktuře, která byla zatím ověřována v konceptu edice MONUDET (http://sweb.cz/monudet/)

 

Návrh se zde předkládá k diskusi. V následujících dnech bude docházet k úpravám. Např. bude navržena redukovaná podoba pro vybrané typy památek a jejich výzkumů (též s ohledem na podrobnost výzkumu či dokumentace).

 

Verze 040924, změny 041001, 041019

 

VĚC

(areál, stavba, prvek, muzejní předmět, umělecké dílo, výrobek – souhrnný název; definiční výraz)

Lokalita / Okres

(umístění, uložení v době průzkumu)

Areál / Část areálu

 

Adresa

 

Objekt / Část objektu

 

Místní souvislosti

(umístění ve stěně, na levém boku celku,...)

Evidenční číslo

(výhledově by mělo jít o unikátní číslo, dodané z centrální evidence)

Klíčová slova

 

KS obor

(architektura, malířství, technická památka, mlynářství...)

KS typ

(hrad, zámek, olej na plátně, čerpadlo,...)

KS motiv

(krajinomalba, listový dekor, geometrický ornament...)

(KS funkce ?)  

KS téma, ikonografie

(symbol, biblická scéna, idol,...)

KS jednotlivosti ikonografie

(dubová ratolest, cesta v krajině, tržiště,...)

KS prvky

 

KS materiál

 

KS chrono

 

1. OKOLNOSTI AKCE

(výzkumný projekt, příprava památkové akce, záchranná dokumentace, soupis,...)

Autor

(autor popisu, dokumentace, kdo zpracoval dokumentaci v ateliéru,...)

Datum akce / zápisu

 

Metoda dokumentace

Prohlídka. Oměření. Videozáznam.

Stupeň podrobnosti

 

2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI

 

Lokalizace

 

Souvislosti

(prostorové a komunikační)

Označení (inv. č.)

(i starší, zapsané na věci i zjištěné v evidenci)

Původ (pokud není na původním místě)

(místo nálezu, dřívější majitel)

Charakteristika (forma, funkce, materiál)

(jde o jakýsi souhrnný odstavec, uvedený definiční větou; je žádoucí – u staveb charakteristika dispozice, podlaží, věž,...)

Tvar (popis, orientační skica)

 

Funkční uspořádání  

Slohové zařazení

 

Datace (od – do, styl)

(CHRONO; číslování etap, stanovení doby realizace, stylové určení, komentář k etapám

Autor návrhu

(škola, připsání, ?,...)

Výrobce

(kamenická huť, továrna,...)

Související osoby (donátoři, inspirátoři,...)

Vývoj

(souhrnně o přemístění, případně i úpravách; např. u staveb lze jednotlivé etapy běžně číslovat a případně i doplnit samostatným listem – tak je tomu hlavně u přístaveb; detaily budou rozvedeny níže)

Význam

 

Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.)

 

Související prvky (kontext)

(např. shodné prvky, hypotézy souvislosti na původním místě,...)

Dílčí prvky

(výčet – případně s odkazy na samostatné listy)

Relace (vazby na související systémy dat - nemovistosti, mobiliáře, sbírky hradů a zámků nebo muzeí, archivní sbírky atd.; klíčová slova, čísla fondů,...)

Potenciál

(očekávatelná zjištění v průběhu dalších výzkumů či během oprav)

Pozn.

(typ, podoba, téma, nezávazné názory na souvislosti, stav a jeho vliv na rozpoznatelnost znaků,..., význam pro poznání celku, obecně dějin umění atd.)

Výstavy

(lok.; název; období)

Dokumenty

(plány, ikonografie)

Literatura

 

3. DETAILY

 

Detaily lokalizace / Souřadnice

 

Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)

 

Hmotnost

 

Materiál

 

Způsob výroby / montáže

 

Stopy opracování

(stopy kamenických nástrojů, malířských štětců, soustružnických nožů, pískových kovolijeckých forem,...)

Povrchová úprava

(nátěry apod., včetně geneze, podtmelení,...)

Výrobní značky, přípravné značky

(kamenické značky, výrobní štítky, rysky,...)

Stopy konstrukčního spojení

(čepování, hřeby, lepení,...)

Stopy funkce

(obroušení používáním)

Znečištění / Poškození

(koroze, olámání,...)

Dodatečné úpravy, změny

(úprava pro jinou funkci, tvarové změny,...)

Stratigrafie

(detailní poznámky k souvislostem objektu i ke zjištěným příznakům jeho proměn)

Nápisy

(text, číslo, opis textu)

Ozdoby (popis, ikonografie)

(např. upevněné samostatné díly výzdoby původní i dodatečné, pokud nejsou uvedeny jako související prvky)

Technické parametry

(výkon, rychlost,...)

Další související analýzy

 

4. STAV A PÉČE

 

Vlastník

 

Využití

 

Stav a uložení

(možno použít zaškrtávací políčka dle účelu a dostupných vzorů - návrh obecné struktury  - existují publikované standardy - viz úvodní stránku - nebo ukázky praktických realizací - viz zde některé příklady)

Doporučení pro péči

Námět pro další průzkumy

 

Další související analýzy

 

5. PŘÍLOHA

(údaje o dokumentech, připojených k listu)

Plánová dokumentace

 

Fotodokumentace

 

 

  


 

Následně bude předložen koncept formuláře (tabulky) pro "generální" výkaz prvků v rámci SHP [v principu složeného z kolonek Věc (lokalizace, identifikace, odkazy na dokumentaci a text) / Charakteristika, Materiál / Datace / Stav / Náměty pro péči / Potenciál / Průzkumy – některé položky lze podle účelu elaborátu vypustit]. Dále je připraven formulář pro základní popisnou dokumentaci sondy (při průzkumu stavby – sondou je v tomto smyslu např. i zásah stavební firmy, samovolná destrukce atd.).

Úměrně postupu příprav bude snahou v předstihu vše nabídnout na tomto místě k posouzení.

 

 

Tabulka "generálního" výkazu prvků.

Věc

lokalizace, identifikace, odkazy na dokumentaci a text

Charakteristika / Materiál / Datace

nejstručnější určení jedním až několika slovy / souhrnné označení doby vzniku (případně připojit zmínku o úpravách)

Stav / Doporučení pro péči

v případě závad stručně uvést jejich typ a dosah / většinou souhrnně typ opravy (řemeslná oprava, restaurování,...), v případě potřeby upozornění na specifika potřebného zásahu

Průzkumy / Potenciál

na další potřebné průzkumy je vhodné upozornit – pokud se nejeví potřebné, lze vypustit

Odkazy

na text elaborátu a přílohy

 

Tento výkaz by měl být v zásadě součástí každého průzkumného elaborátu. Avšak samozřejmě jeho rozsah a členění by bylo závislé na ustanovení odborné organizace státní památkové péče. Táž instituce by měla stanovit i minimální rozsah, v jakém se budou při průzkumu zpracovávat listy prvků a jejich grafická dokumentace. Zpravidla by byly podrobné listy (na stupni podrobnosti II a III, jen výjimečně i IV) zpracovány buďto pro prvky uvedené podrobným výčtem, nebo souhrnně (např. barokní a starší architektonické články a konstrukční elementy, ostění oken na severním průčelí, zábradlí schodiště mezi 1. a 2. patrem,...).

 


Vzhledem k mimořádné závažnosti destruktivních zásahů do podstaty památek (zpravidla omítky a části zdiva) by měl být o každém takovém zásahu zpracován protokol, doplněný dokumentací. Podrobnost takové dokumentace by také měla stanovit odborná organizace státní památkové péče.

 

Koncept popisu sondy umožňuje základní charakteristiku nálezové situace, jakož i zařazení nálezů do seznamů pro vyhledávání (pomůckou jsou klíčová slova), ale také odkazy na případné samostatné listy souvisejících či nalezených prvků.

Lokalizace

Slovní charakteristika umístění sondy v objektu i na dotyčné stěně, včetně uvedení měr.

Záměr / Podnět

Co bylo cílem sondáže, co mělo být ověřeno. / Případně uvedeno, zda se např. jedná o záznam v místě destrukce omítky atd., způsobené jinou osobou...

Sonda

Typ sondy – bodová, liniová, plošná. Rozměry. Způsob provedení.

KS prvky, materiál...

Heslovitě.

Komentář

Anotace – souhrnná charakteristika zjištění.

Podrobnosti

Podrobný slovní popis, rozměry některých prvků.

Náměty pro další průzkumy

Možnosti doplnění poznatků. Zejména poukaz na potřebu sledování při opravě.

Kontexty, chronologie

Orientační zařazení nálezů a hodnocení možných souvislosti s vývojem zkoumané věci.

Odkazy

Textová část, přílohy.

Prvky

Příp. výkaz. Odkazy na samostatné listy prvků, ev. čísla prvků.

 

(Zde bude doplněn koncept výkazu sond.)

 


Pokud se zmiňuji o potřebě získat k některým průzkumům a dokumentaci vyjádření organizace státní památkové péče, nemám na mysli, že by tato instituce nutně musela zpracovat podrobný podklad a výčet dokumentovaných prvků. Jak jsem již uvedl dříve, jsem přesvědčen, že takový podklad má být součástí projektové dokumentace (projektu průzkumů), k němž se bude památkář jen vyjadřovat (např. požadovat úpravy a doplňky projektu). Tato představa samozřejmě nevylučuje, že se památkář rozhodne takový přípravný dokument zpracovat sám (může se dokonce podílet na vlastním průzkumu a inventarizaci, kdyby na to našel čas, protože je zřejmé, že se tím jen prohloubí a upřesní jeho znalosti objektu, nemluvě o prohlubování odborných znalostí).

 

 

Nastíněný systém inventarizačních či evidenčních listů má – podle mého názoru – zásadní přednost v tom, že nemusí být uzavřený. Již v průběhu opravy, následující po předchozích průzkumech a projektové přípravě, je možné vlastně pokračovat ve "sběru" poznatků vytvářením listů k těm prvkům, které byly odhaleny při zásazích do konstrukcí. Operativně může pracovník památkové péče stanovit stupeň podrobnosti pro každý odhalený prvek (je vcelku logické, že se jinak přistoupí k objevenému románskému okénku, a jinak k vyčnívajícímu konci traverzy, která nesla nějakou stříšku nad nádobami na komunální odpad – i když historicky lze mezi oběma prvky těžko stanovovat nějaké stupnice hodnoty).

 

 

Je pravděpodobné, že by o každém získaném poznatku a zpracované dokumentaci mělo být vypracováno hlášení po způsobu obvyklém zatím jen v archeologii. Je však víceméně zřejmé, že v nynější době není něco takového reálně myslitelné z důvodů kapacit památkové péče. Proto jsem svého času navrhoval, aby takové hlášení bylo součástí každého elaborátu z průzkumu či inventarizace. V případě metodiky SHP se tento podnět např. redukoval na požadavek vložit do úvodu elaborátu anotaci, která charakterizuje průběh průzkumu (např. jeho omezení stavem objektu v době průzkumu) a hlavní získané poznatky. Ani takový nenáročný doplněk se však zatím nestal pravidelnou součástí většiny průzkumů. Navíc nebylo myslitelné prosadit ani další logický krok, že se anotace stane doplňkem Evidenčního listu ÚSKP.

 

Jak již bylo uvedeno v obecných poznámkách na jiném místě tohoto webu, lze např. uvažovat o uplatnění určitých jednotících hledisek i pro specifické vědecké výzkumy a soupisy památek, zejména pokud se jedná o výzkumy dotované ze státních grantů. Takové úvahy a rozhodování mi však nepříslušejí; od příslušných orgánů bych je však očekával (je ovšem možné, že proběhly, a já o tom jenom nevím...; jejich výsledkem pak byl možná oprávněný názor o nesprávnosti či nedůležitosti takového požadavku).

Zatím si tedy myslím, že má smysl hledat cesty jak ke sjednocování formy a obsahu dat, tak i jejich elektronické podoby, neboť je to jediný způsob, jak z dat do budoucna skutečně "něco mít". Proto se touto cestou vydaly i světové organizace muzejníků či knihovníků... (http://www.digicult.info/pages/index.php)

 

Přiznávám, že předkládané požadavky ani já nepovažuji za snadno prosaditelné. Myslím si však, že je to nejjednodušší cesta k vytvoření komplexního systému správy informací, který – možná trochu přehnaně – považuji za potřebné naplnění úctyhodných a světově respektovaných dokumentů, jejichž řadu zahájila v roce 1964 Benátská charta. Ve většině mezinárodních dokumentů se od té doby opakuje povinnost dokumentace během oprav; domnívám se, že jedinou cestou, jak dosud neuspořádané zdroje informací jednoho dne účelně využívat, je nyní alespoň zahájení diskuse...

 


Návrh struktury polí

Stav a uložení a Doporučení pro péči:

určování stavu posuzovaného předmětu je závislé na typu zjišťování:

– namátkové

– systematické; pak je třeba uvést, v rámci jaké akce (za optimum lze považovat pravidelný monitoring)

 

typ a rozsah závad je možné vyznačit

– slovně (nejlépe s využitím škály dohodnutých výrazů)

– "známkováním" (např. od 1 do 5)

– pomocí zaškrtávacích okének (např. ve škále dobrý > stabilizovaný > drobná poškození > zanedbaný > dlouhodobě neudržovaný > na pokraji zkázy > troska > zaniklý)

– nákresem

– ve "virtuálním objektu" – 3D modelu

 

potřebnost a rozsah případných opatření je možné charakterizovat

– slovně

– pomocí zaškrtávacích okének (např. ve škále závady nutno sledovat > zahájit přípravy opravy > nutno zasáhnout bez odkladu > již není třeba vynakládat úsilí)

– podrobným vyznačením (zákres v plánu, ve fotografii či v obecné kresbě, nebo v 3D modelu – "Kartierung")

– je možné vyslovit varování

zpět do tabulky é

 


 

Z mezinárodních standardů lze připomenout např.

systém popisu uměleckých děl, vypracovaný Gettyho nadací: http://www.getty.edu/research/conducting_research/standards/cdwa/4_categories/index.html

nebo metodu francouzských soupisů památek:

http://www.culture.gouv.fr/culture/inventai/presenta/invent.htm

 

© Jan SOMMER, Praha, 24.9.-19.10.2004

 

zpět na hlavní stránku MONUDAT